Stavba domu

Jak se vyvíjela tloušťka zdiva?

Po staletí se vyráběly plné cihly z dnešního pohledu malých rozměrů, ze kterých se v případě potřeby vystavěly stěny i velkých tlouštěk vyskládáním do různých vazeb, které měly v režném (neomítnutém) zdivu i významný estetický efekt.

V minulém století se začaly objevovat nejprve sporadicky děrované cihly, které se oproti plným cihlám snáze sušily i lépe pálily, poté se plocha otvorů v cihlách postupně zvětšovala až na současných maximálních cca 60 % z celkové plochy cihly.

Zvětšování podílu plochy otvorů v cihlách bylo později vyvoláno i zvyšováním požadavků na tepelnou ochranu budov, které poprvé kulminovaly při první světové energetické krizi v 70. letech minulého století a které vyvolaly potřebu zvyšování tloušťky vnějších stěn za současného zvětšování zdicích prvků proto, aby se co nejvíce omezily vodorovné a svislé spáry ve zdivu, kterými teplo přece jen více uniká skrze stěny.

Druhá vlna zvyšování požadavků na tepelné vlastnosti vnějších stěn vytápěných budov přišla během hospodářské krize na přelomu prvního a druhého desetiletí tohoto století/tisíciletí v souvislosti s energetickou náročností na vytápění a nově i na chlazení budov s pobytem osob.

Na vytápění a chlazení se spotřebovává velké množství tepelné energie, při jejíž výrobě dochází ke znečištění ovzduší skleníkovými plyny, které pak jsou jednou z více příčin oteplování naší matičky Země. Ve snaze o snížení této energetické náročnosti stoupají nároky na vnější stěny až nerealisticky, z pohledu vynaložených nákladů na výstavbu a na vlastní provoz až neekonomicky, tudíž i neekologicky.

Tyto nároky mohou být splněny dvěma způsoby – zateplením stávajících nevyhovujících konstrukcí a výstavbou nových konstrukcí buď zateplených ETICS nebo lépe tzv. monolitickými konstrukcemi bez zateplení.

Aby monolitické konstrukce mohly splnit nové extremistické požadavky, zvětšovala se postupně šířka zdicích prvků (šířka prvku určuje tloušťku stěny) až na současné maximum 500 mm, i když byly zaznamenány zatím neúspěšné pokusy s tloušťkou 550 mm.

Druhým způsobem zlepšování tepelných parametrů je integrace tepelné izolace dovnitř zdicích prvků, kde nedochází k její degradaci tak, jako na vnějším povrchu stěn u ETICS – pro zlepšení těchto parametrů se zdicí prvky plní nebo se do nich vkládají tepelné izolace z pěnového polystyrénu, minerální vaty, expandovaného perlitu, polyuretanové pěny, ovčí vlny, ve vývoji jsou vakuové izolace a možná i jiné.

Vývoj zdicích prvků se nyní ubírá nikoli extenzivním směrem (tloušťka vnějších konstrukcí se již nezvyšuje), ale směrem intenzivním, tzn. hledáním co nejlepších a použitelných tepelných izolací pro zabudování do zdicích prvků, samozřejmě nejlépe do cihel.

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*